o Rudé Armádě
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická rudá armáda zkráceně Rudá armáda. byla armáda bolševického Ruska (1918-1922) a posléze Sovětského svazu (1922-1946). S pomocí armádních specialistů carské armády ji během ruské revoluce (28. ledna 1918) z pověření Rady lidových komisařů založil Lev Trockij. Označení rudá vzniklo během ruské občanské války (v letech 1917-1918) jako protipól Bílé gardy (krasnogvardějci proti bělogvardějcům). Vojáci Rudé armády, nástupkyně Rudé gardy, se nazývali rudoarmějci nebo krasnoarmějci (podle ruštiny). Pomníků rudoarmějců bylo za časů komunistické diktatury v Česku mnoho, po Sametové revoluci jich byla většina odstraněna.
Označení rudá mělo oficiálně symbolizovat krev pracující třídy prolitou v boji proti kapitalismu a víru v rovnost a bratrství všech lidí. Bylo od něho upuštěno 25. února 1946, protože nežádoucím způsobem připomínalo revoluční původ ozbrojených sil.
Od února 1946 až do zániku SSSR v roce 1991 se armáda Sovětského svazu oficiálně nazývala Sovětská armáda. Rudá armáda byla od 40. let 20. století až do pádu Sovětského svazu největší armádou světa, v některých letech ji ale pravděpodobně ve velikosti předstihla čínská Lidová osvobozenecká armáda.
Rudá armáda byla vytvořena dle Leninových slov „pro systematické vojenské akce k získání, vybojování, sběru a svozu obilí a topiva“ např. pro akce typu s kulomety pro obilí. Představiteli režimu, socialistického realismu, budovatelské poezie byla opěvována jako „armáda míru“.
